nedalo by se předstírat, že nekoktám?

"Už dlouho jsem věděl, že čím usilovněji se pokouším kamuflovat svou koktavost, tím víc a hůř koktám. Byl to začarovaný kruh a já jsem se chtěl z něho dostat.
Dobrá, ale jak?
Koktavost jsem pak zastavil s mnohem menším úsilím, než když jsem to dříve zkoušel nesprávným způsobem. Nesprávný způsob - to znamenalo pokoušet se z toho utéct, skrývat to a zapomínat na to. Žádný z triků ale nefungoval delší čas. Pouze přibývalo neúspěchů a selhání a po letech zápasů jsem konečně došel k poznání, že je na čase udělat čelem vzad.
Proč se dál pokoušet své koktavosti vyhýbat a proč ji skrývat?
Proč jsem byl tak pošetilý? 

Věděl jsem, že koktám, a moji posluchači to věděli také. Konečně jsem sám sebe zeptal, proč bych měl pokračovat v zápase se starými, zažitými destruktivními pocity. Začal jsem se jimi probírat, a jak jsem je i se svou koktavostí akceptoval, dostavovaly se úspěchy v řeči. 

Je zajímavé, že zanechat starého způsobu zápasení s řečí bylo tak náročné. Měl jsem pocit, jako bych držel za ocas hladového tygra a nechtěl ho pustit."

(in M. Fraser)