když už se nebojím (moc) koktat, čeho se bojím?

Vlastně si říkám, že toho moc neumím. A skoro bych polemizovala s tím, jestli se jedná o imposter. Zkoušela jsem vždycky od něčeho trochu, byla jsem docela spořádaná, zodpovědná, ale nepřipadala jsem si dost... třeba chytrá na nějaké ekonomické analytické uvažování. Na to jsem měla moc bohémskou hlavu. Nebo že bych v něčem excelovala. Vlastně jsem si byla docela nejistá. Co jsem věděla, že nechci žít, jak by se mělo. Jak jiní očekávají, že žít budu. Dostudovat vysokou, mít děti (ty já chci, ale až přijde ten správný čas), hypotéku,.. jenom proto, že tohle může být považováno za nějaký prototyp dospělosti. A honem rychle abych nebyla pozadu s ostatními. Což už jsem a není to tak scary.
Nejsem zas takový anarchista, ale snažím se rozlišovat co chci já a co si myslí ostatní, že bych měla chtít.

...

Já jsem "jenom" propleskaná životem a píšu o tom. Co si budem, každý z nás má to svoje, akorát v jiném kabátu. A ač mívám myšlení barevné, často nacházím klid v melancholii, kterou vnímám jako prostor mezi krásou a tíhou. Přináší mi to, možná paradoxně, nějakou rovnováhu. Já si pod tím představuju EKGéčko, kde jde křivka taky nahoru a dolů a to značí život. Rovná přímka dělá pííííííííííp.

Ale zas ať na sebe nehážu moc hnoje (i když i ten má prospěšné vlastnosti), jo, dokázala jsem vytrénovat a trénuju svoji vůli a i sebe jako člověka. Přišla jsem na to, že moudrost se nemusí získávat jenom věkem, ale i zkušenostmi. Dokázala jsem vnitřní lehkost a hravost pomalu přetavovat i navenek a taky ji využívat při psaní. A když říkám, že si se vší úctou a respektem se životem hraju, je možné, že se někdy stalo, že ta hra někoho bolela víc, než jsem čekala. A to mě moc mrzí. Protože si se životem nehraju a priori tak, že bych se vyžívala v lidské bolesti. Taková sadistka nejsem. Zároveň vím, že by byla jen otázka času, kdy by to dohnalo mě.. A pokud bych to dělala vědomě, dobře mi tak. Karma je zdarma. Někdy můžu nevědomky přestřelit a ranit. A když o tom vím, tak se můžu do příště poučit. Tak já jenom, omlouvám se.