..a co všechno můžu ovlivnit já sám/sama?

Poslední dobou mám tendence si více všímat toho, za co všechno může společnost a proč nedokáže vytvořit podpůrné prostředí pro jinakost všeho druhu. Začínám v sobě objevovat věci, které mi dříve unikaly, jako bych je až teď začala skutečně vnímat. Předsudky, stereotypy, labelling,.. Občas jsem schopna je přijmout jako neovlivnitelný fakt a občas cítím hněv. Společnost má svoje mouchy, ale nechci tím tvrdit, že balbutik je bezchybný. To ne. Např. já často reviduju své pocity, jestli už to není moje přehnaná reakce a dávám si pozor na rozvíjení svých domněnek, abych je automaticky nepovažovala za pravdu. Také se snažím odlišovat, jestli je opravdu takovou překážkou moje koktání a nebo, zjednodušeně řečeno, si to myslí jenom moje hlava. Toto odosobnění mi pomáhá. Protože každý z nás má v hlavě uloženo spoustu schémat z dětství - negativních i těch pozitivních.

Uvědomění, že moje (negativní) reakce jsou často naučené, mi dává šanci je měnit. Není to jednoduché, ale jde to. Pomáhá třeba zastavit se, nic neříkat, nadechnout se. Po pár vteřinách si uvědomím, že se zase chystám reagovat automaticky, tak, jak jsem zvyklá. Např. za moje koktání může tohle a tamto. Hledat viníka svých problémů je vždycky jednodušší a v pubertě jsem se často uchylovala do této pozice oběti. Dlouhodobě to ale k ničemu není.
Trochu patetického seberozvoje na závěr - fakticky se začnu měnit, něco se sebou dělat, když si položím otázku: "A co z toho všeho můžu ovlivnit já sama?"